Petržel kadeřavá

Do střední Evropy se dostala petržel prostřednictvím starých Římanů. Je totiž původní ve Středomoří. Současná kuchyně potřebuje nať petržele (Petrolinum crispum) každodenně. Petrželka je bohatá minerálními látkami: ve 100 g je jich asi 1630 mg, z toho polovina draslíku, dále vápník, železo, hořčík, mangan, fosfor aj. Značný je i obsah vitamínů - ve 100 g až 170 mg vitamínu C (čtyřnásobně více než pomeranče). Petrželka je bohatá i karotenem, vitaminy skupiny B, z nich je značný obsah vitamínu B12 ovlivňujícího krvetvorbu spolu se železem. Také obsahuje flavonoidy, silice a další látky.

Petrželka je mimořádné diuretikum, vhodné pro nemocné ledvinami, vysokým krevním tlakem, při zánětech prostaty, při artritidě, revmatismu, celulitidě. Příznivě působí na žlučník a játra. Má vliv na krevní oběh, doporučuje se lidem s nemocným srdcem. Dávky ovšem nepřeháníme: 2 lžíce do hotového pokrmu, čerstvě nakrájené petrželky (a to je důležité - protože dlouhé vaření ničí vitamín C a silice) pro jednu osobu stačí. Vysoké dávky nejsou zdravé, zvláště pro těhotné. Zato by měla být na talíři denně.

Petrželku dáváme do polévek,omáček, příloh, k bramborům, těstovinám, rýži, do knedlíků, nádivek, pomazánek, do studené kuchyně. Můžeme naplnit slabými kořeny petržele a zeminou hrnec "petrželák". V teple sklízíme čerstvou nať v zimě a předjaří. Můžeme si připravit listy petrželky smažené v těstíčku: ze 3 lžic polohrubé nebo cizrnové mouky, sójové mouky, mléka, soli, pepře, lžíce oleje, lžíce strouhaného sýra a chilli. Do těstíčka namáčíme listy petržele a smažíme v oleji. K tomu brambory a bílý jogurt ochucený solí, pepřem, česnekem a kostičkami čerstvé okurky. Tak to konzumují na Balkáně.